Bazén vyčistí i kuchyňská sůl

Základem péče o vodu v bazénu je její filtrace. Ta by se měla dokonce provádět každý den. Nevyžaduje však od nás žádnou námahu, stačí zmáčknout tlačítko a zařízení pustit. K čemu slouží? Voda procházející filtračním zařízením se čistí a zároveň se také „rozhýbe“. Pokud tedy přidáváme do bazénu prostředky na její úpravu, dostanou se do každé kapky a splní své poslání.

Filtrační jednotka je tak nezbytnou součástí každého bazénu a zpravidla je prodávána už s bazénem. Je důležité, aby její výkon odpovídal objemu bazénu. V současnosti se nejvíce používají filtrační jednotky pískové, které nahradily starší kartušové. Písek je třeba čas od času propláchnout a jednou za rok se doporučuje koupit nový, nejlépe nyní, před zahájením sezony.

Každé čištění bazénu a dávkování dezinfekčních prostředků by mělo začít kontrolou pH, tedy kyselosti a zásaditosti vody. Hodnota by měla být mezi 7,0 až 7,4. Pokud je vyšší, hrozí vznik řas a kažení vody, protože se v tomto prostředí množí mikroorganismy a více se zde usazuje vodní kámen. Při nižších hodnotách je voda naopak příliš kyselá, takže může méně kvalitní bazénové fólie vybělit nebo dráždit oči a citlivou kůži.

Minimálně jednou za měsíc bychom měly také zkontrolovat tvrdost vody, která by měla být nižší než na stupnici s číslem osmnáct. Velmi často ale naměříme vyšší hodnoty, proto do vody přidáme přípravek na její změkčení.

Pokud upravíme hodnotu pH, je třeba zkontrolovat množství chlóru ve vodě. Jeho optimální hodnota by se měla pohybovat mezi 0,3 až 0,5 miligramy na litr. To je množství, které zdravému člověku rozhodně neuškodí. Pokud máme chlóru málo, stačí dát do vody pomalu se rozpouštějící tabletu. Tu vložíme buď do pevných košíčků, nebo můžeme koupit speciální plováky.

Při vysokých teplotách je výhodné používat kromě klasických chlórových tablet i takzvané stabilizační. Ty brání v horkých dnech rychlému odpařování volného chlóru z bazénové vody tím, že jej na sebe částečně navážou. Nemusíme tak přidávat tolik chlóru a šetříme si tím peníze.

Při teplotách nad dvacet stupňů bychom měly mít po ruce přípravky proti tvorbě řas. Výrobci bazénové chemie se snaží péči o vodu zjednodušit, proto jsou běžně k mání takové, které obsahují jak chlór, tak látky hubící řasy.

Koupání ve vlastním bazénu se nemusejí vzdát ani ti, kteří jsou na chlór alergičtí, nebo matky, jež se bojí do takové vody pustit své děti. Existují ještě další způsoby čištění vody, kterým se všeobecně říká bezchlórové. Není to ale úplně přesný název, protože chlór se do vody přidává i v tomto případě, ale je to jen malé množství oproti klasickému čištění.

Do této kategorie patří čištění vody pomocí UV lampy, ionizace nebo salinace. Při čištění pomocí UV lampy je voda vystavena záření UV-C, jež zabíjí bakterie, viry a ostatní jednoduché organismy a zabraňuje jejich množení. Ionizátor dezinfikuje vodu v bazénu elektrolytickým dávkováním iontů mědi a stříbra. K čištění vody tak dochází hlavně pomocí mědi.

Salinace, tedy vlastně čištění pomocí kuchyňské soli, je založena na tom, že se tato látka pomocí elektrolýzy mění na přírodní chlór, který v podobě kyseliny chlorné spolehlivě ničí bakterie, viry a řasy. Nemusíme se ale bát, že bychom z vody vylézaly slané a kůže nás svědila, jako když jsme u moře. Množství soli v bazénu je zhruba desetkrát nižší a v této koncentraci má pozitivní léčivé účinky.

A je přece příjemné vědět, že cákáním v bazénu s dětmi si dopřáváme nejen rodinou idylku, ale také děláme něco pro své zdraví!