Článek
Keramické obklady a dlažba jsou nedílnou součástí našich koupelen, kuchyní i chodeb. Oceňujeme u nich nejen krásu a dlouhou životnost, ale také jednoduchou údržbu. Ale dlaždice se zpravidla neobejdou beze spár a ty vyčistit je pěkná dřina. S našimi radami a tipy to ale půjde lépe!
Prevence je nejlepší
Firmy dneska nabízejí až pět a dvacet barev spárovacích hmot, přesto odborníci doporučují: berte raději univerzální šedou, případně hnědou k béžovým obkladům. Špína a fleky na nich jsou nejméně patrné.
Rozhodně bychom se ale měly vyhnout bílé! Nejen že na ní bude všechno vidět, ale i samotná spárovací hmota má tendenci žloutnout a šednout. A dodat jí původní sněhobílý odstín není vůbec jednoduché. Velmi často – a to platí hlavně pro podlahu – se zašpiní i šedá a hnědá spára. Co s tím?
Když kupujete dlažbu, kupte i čistič
Že není snadné udržovat spáry čisté, vědí i samotní výrobci obkladů a těchto hmot. Nabízejí proto i speciální čističe, které s úklidem pomohou.
Ty využijeme jak po stavbě, tak na běžný a pravidelný úklid. „Například čistič CL802 by se měl použít hned po stavbě, kdy odstraní veškerý cementový povlak na keramice po spárování. Je to nutné udělat proto, že se na neviditelném povlaku daleko snadněji usazuje nečistota, která se hromadí a běžným vytíráním se špatně odstraňuje. Použitá dlažba tak rychle ztrácí své kouzlo a vypadá jako zašlá. Čistič lze použít i kdykoli jindy na velký úklid, " radí Miroslav Diviš ze společnosti Lasselsberger.
Jenže co dělat, když uklízíme právě teď a takový prostředek nemáme při ruce?
Pára, nebo kartáček?
Podle „babských“ zkušeností pomůže parní čistič. Horká pára rozpustí nečistoty lépe, než když je drhneme třeba pískem. Navíc nepoškodí okolní dlažbu, ta odolá mnohem vyšším teplotám. Pozor musíme dávat jen třeba kolem zárubní nebo dřevěného nábytku, abychom mu neublížily.
Když nemáme ani parní čistič, musíme si pomoci „obyčejnými“ čisticími prostředky. Z nich nejlépe zabírá savo a další přípravky s bělicími účinky. Pozor, pokud je použijeme neředěné, nenecháváme je na spárách příliš dlouho působit. Mohla by se narušit jejich struktura a hmota se začne časem drolit.
Jestliže si zbytečně nechceme domácnost zamořit chemickými přípravky, můžeme zkusit na čištění něco najít i ve špíži nebo u dětí v pokoji. S čištěním spár pomůže třeba „kašička“, kterou vyrobíme z kypřicího prášku, sody nebo vanilkového pudinku a vody nebo z drcené křídy a vody. Ovšem v tomto případě nestačí jen spáry potřít, ale musíme vzít kartáček – ideální je malý na boty nebo na zuby – a po vojensku zakleknout a spoje vydrhnout.
Lakování: jak a čím
Existují ale i rady, kterých je možná lepší se vyvarovat. Patří mezi ně ta, kdy si majitelé mozaiku za pracovní deskou natřeli bezbarvým lakem. Tím prý získali jednolitou a téměř hladkou plochu, kterou stačí přetřít vlhkým hadrem. Odborníci však před tím varují. Je to nevyzkoušené. Lak nemusí na hladkém povrchu dlaždic držet. Pokud se začne loupat ve spárách, může s sebou „vytáhnout“ i spárovací hmotu. Zároveň však nabízejí řešení. „Existuje profiimpregnace, která je speciálně určená k napuštění nasákavých i nenasákavých materiálů. Vytváří na dlaždičkách i spárách ochrannou vrstvu, která zabraňuje pronikání vody a olejů, ale i tomu, aby nám tady vznikly skvrny třeba od kávy či červeného vína. Pak stačí povrch skutečně jen přetřít vlhkým hadrem,“ dodává Miroslav Diviš.
Že už je na tyto rady pozdě, protože vaše spáry jsou tak zanesené, že se nedají vyčistit? Pak pomůže opravná barva. Tu naneseme na stěnu pomocí štětce a je jedno, že „přetáhneme“. Necháme ji hodinu až dvě zaschnout a poté opět opravená míst navlhčíme. Po pěti minutách nátěr z hladkého povrchu obkladu snadno setřeme, ve správách ale zůstane a zakryje i všechny skvrny a fleky. Cena těchto barev se pohybuje od 200 do 500 korun, záleží na pigmentu a velikosti.
Pokud máme spáry nejen špinavé, ale i se drolí, lze je udělat zcela nové. Existuje speciální dlátko, kterým zkušený řemeslník spáry doslova „vydlabe“ a pak kompletní plochu nově vyspáruje.
A co poradit na závěr? Zrušte spáry úplně! Módní trendy preferují takzvané kalibrované dlažby a obklady, které jsou velmi přesně seříznuté, proto je lze klást skoro k sobě. Spára mezi nimi má jen asi milimetr, což je zhruba třikrát méně než klasická. A na tak malý prostor se špína dostane opravdu těžko!