Čistá domácnost = jedová chýše?

Běžné čisticí prostředky používané v domácnosti znamenají značnou zátěž pro přírodu při výrobě i jako odpad, o testování jejich toxicity na zvířatech nemluvě. Ale nejde pouze o naši ohleduplnost vůči jiným, ale i vůči sobě. Stačí si podrobně přečíst mnohé návody na použití a pod nimi rady, co dělat v případě kontaktu s pokožkou nebo očima. A nestačíme se divit!

Při úklidu velmi často sliznice trpí vdechováním chloru z chlornanu sodného - běžné součásti čisticích přípravků, do vzduchu se uvolňují i další nežádoucí látky. A co teprve při „náhodném požití", což se například dětem povede ve zlomku vteřiny. Současný zahlcený a nepřehledný trh s čisticími prostředky práci neulehčuje ani lékařům na záchrankách: známé značky zavádějí stále nové „odrůdy" původních prostředků, se stále účinnějšími - a tedy i agresivnějšími - látkami. A zatímco ty staré „pouze" dráždily, nové a dokonalejší mohou sliznice poleptat.

Například oblíbený „aktivní kyslík" je ve skutečnosti peroxid vodíku. Nejnebezpečnější substancí jsou pak louhy, které si poradí s každým zaneseným odpadem a stoletou zažranou špínou na sporáku a v troubě - ovšem také poleptají kůži při pouhém kontaktu, o požití nemluvě. Nebezpečně vysoké pH mají také prášky do myčky na nádobí, oplachovací roztoky zase působí po požití silně dráždivě. Ano, ty oplachovací roztoky na nádobí, ze kterého jíme!

Vodní kámen často pomáhají odstraňovat silné kyseliny - pozor na jejich zbytky v rychlovarné konvici! Dezinfekční amoniové sloučeniny, které mohou poleptat a jsou toxické, bývají obsaženy dokonce i v avivážích pro měkounké prádlo. A saponáty s protibakteriálním účinkem? Obsahují například antibiotikum triclosan, které patří do lékárny, nikoli do vody na úklid. Bez rizika bohužel nemusí být ani svěží provoněný vzduch. Podle Evropské spotřebitelské organizace BEUC mohou elektrické osvěžovače vzduchu do místnosti uvolňovat zdraví škodlivé látky.

Kdo se zděsil těchto informací a okamžitě přestává uklízet a je odhodlán raději zhynout ve špíně, ať si vzpomene na domácnost našich babiček. Byla přece čistá i přes to, že nepostradatelné chemické přípravky vlastně neexistovaly. Jejich osvědčené tipy se vrací do módy!

Stačí na ně obyčejný ocet, jedlá soda, sůl a citron - pomocníci, které nepředstavují žádné zdravotní riziko, ale nepostrádají účinnost. Jen jim musíme někdy ponechat delší chvíli na působení - jsou však šetrné jak k nám, tak k čištěným plochám. A pokud nám chybí „vůně čistoty", můžeme vyzkoušet vonné esenciální oleje - výběr přírodních a velmi příjemných vůní je veliký, stačí přidat kapku do kbelíku na mytí podlahy...

Nánosy kolem plotýnek stačí přetřít půlkou vymačkaného citronu a nechat chvíli působit. Razantnější variantou je horká voda smíchaná s jedlou sodou, které rovněž ponecháte nějaký čas. Na zašpiněnou troubu či gril platí i sůl, kterou nasypeme na znečištěné plochy a necháme žárem zhnědnout.

Nádobí jako nové

Citronová šťáva či ocet zbaví i nerezové nádobí vodních usazenin. Stačí je v ní opláchnout a vyleštit dosucha. Skvrny od kávy či čaje snadno vydrhneme jedlou sodou nebo solí. Soda s vodou povařená v hrnci hravě odloupne připálené dno. Zajímavé účinky mají i slupky z brambor - v horké vodě skvěle čistí zašlé sklo či termosku, kde je necháme chvíli působit.

Na usazeniny kolem baterie platí opět ocet, který rozpouští vodní kámen. Na vnitřek si místo prášku můžeme vzít na pomoc špetku jedlé sody - odmašťuje, odstraňuje pachy a mírně dezinfikuje!

Pokud do výlevky občas nasypeme dvě lžičky soli a zalijeme trochou horké vody, nebude se v ní držet mastnota.

Pokud je spirála rychlovarné konvice obalená usazeninami z tvrdé vody, nalijeme do ní vodu s octem a solí, nebo samotný ocet tak, aby byla ponořená, a necháme přes noc. Ocet zbaví usazenin i napařovací žehličku - roztok ze dvou dílů vody a jednoho dílu octa nalijeme do nádržky žehličky a necháme páru pařit tak dlouho, až je nádržka prázdná.

Na znečištěnou mikrovlnnou troubu platí citronové kouzlo - na plátky nakrájený citron přelitý z poloviny vodou vložíme v misce dovnitř a troubu zapneme na pět minut na silný výkon - nánosy pak snadno setřeme.

Usazeniny v koupelně má na svědomí obvykle tvrdá voda. Když namočíme hadřík v octu a necháme na mapách přes noc, ráno po nich nebude ani stopy. Do octa můžeme namočit také sprchovou hlavici. Vyleští také zrcadlo a dlaždičky, stačí roztok z hrnečku octa na čtyři litry vody - čím tvrdší voda, tím koncentrovanější by měl být. Ocet zároveň koupelnu dezinfikuje a odstraňuje plísně ve spárách. Poté můžeme spáry ještě vybělit jedlou sodou. Ocet, nejlépe spolu se solí, také dovede vybělit záchodovou mísu, pokud jej tam vlijeme a necháme působit přes noc.

S nečistotami v umyvadle a ve vaně si opět poradí jedlá soda, kterou použijeme stejně jako čisticí písek. Trojkombinace všech přírodních čistidel - sody, soli i octa - zvládne i ucpanou výlevku. Nasypeme do ní směs sody a soli, nalijeme ocet, zašpuntujeme a počkáme, až výbušná směs vyšumí. Poté propláchneme horkou vodou.

Slabý octový roztok nahradí i aviváž - po uschnutí cítit není, nic však nezkazíme několika kapkami esenciálního oleje - volit můžeme citronový, levandulový, bergamotový či eukalyptový, který navíc hubí roztoče i z prádla praného pod 60 stupňů. Při praní nám zase pomůže soda - změkčuje vodu a čistí skvrny. Spolu s jádrovým mýdlem poslouží jako alternativní prací prostředek.

Na znečištěnou podlahu je ideálním prostředkem teplá voda s troškou jádrového mýdla a lžičkou sody. Pokud přidáme svou oblíbenou rostlinnou vůni - silici, bude úklid příjemný a domácnost voňavá. A co když chceme prostě jen osvěžit vzduch? Kromě aromalampy či kapky esenciálního oleje v odpařovači na vodu nám skvělé služby prokáže i citronová kůra, nejlépe na misce s vodou nad mírným zdrojem tepla.

Pokud potřebujeme vyleštit nábytek, kromě tekutého včelího vosku můžeme vyzkoušet i poněkud netradiční recept - teplé pivo. Na flanelovém hadříku spolehlivě a bez újmy vyleští i drahocenné dřevo.

Pokud chceme mít čistou, ale bezpečnou domácnost, která zbytečně nezatěžuje životní prostředí, nemusíme zůstat pouze „o sodě a octu". Na trhu je velký výběr ekologických výrobků k péči o domácnost, které jsou funkční, voňavé, a přitom neobsahují žádné nebezpečné látky. Jejich předností je také dokonalá odbouratelnost v přírodě a netoxicita ve vodě.

Některé jsou dokonce vyráběny ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství a na životní prostředí se bere maximální ohled i při jejich výrobě. Velké úspěchy mají prací prášky založené na bázi rostlinných saponinů, které dovedou mydlit a čistit stejně jako syntetické látky. (Rostlina mydlice lékařská díky vysokému obsahu saponinů dostala i svoje jméno a dříve se její kořen k praní opravdu používal.)

Výrobci dovedou získat saponiny i z obilí či brambor, oblíbené jsou také „mýdlové ořechy", tradičně používané plody asijského stromu Sapidus. Ohleduplné jsou tyto „neběžné" prací prostředky i k naší pokožce - v prádle nezůstávají žádné nežádoucí a potenciálně dráždivé látky. Eko prášky tak oceňují především alergici, ale zaslouží si je všichni! Složení výrobků doplňují různé minerály, vůni jim dodávají rostlinné éterické oleje. Můžete si vybrat mezi prášky na bílé a barevné prádlo, tekutými prostředky, různými avivážemi, k bílému prádlu přidat bělidlo, do tvrdé vody změkčovadlo, existují i účinné a přitom šetrné odstraňovače skvrn.

Velmi příjemná práce je i s řadou dalších přípravků - na mytí nádobí, které nevysušují pleť na rukou a nezanechávají ve sklenicích nejedlé substance, na leštění oken, nábytku, na čištění podlahy... Širokou paletu „eko" péče o domácnost za příznivé ceny nabízí značka Ecover, přímo luxusní jsou výrobky Sodasan, oblíbené jsou i výrobky Sonett, Alma Win či Neutral. Zakoupíme je ve specializovaných prodejnách na zdravou výživu, nebo výhodně i přes internet v různých bio obchodech či eko shopech.

Který výrobek zkusíte vy?