10 zásadních okamžiků v životě vašeho dítěte, na které nikdy nezapomenete

Každý nový pokrok, nově zvládnutá věc. To jsou chvíle, kdy se nejen dmete pýchou nad šikovností vašeho dítěte, ale také se ocitáte ve zcela nové etapě vašeho společného života. Na těchto 10 okamžiků nejspíš nikdy nezapomenete, a to nejen kvůli radosti ze zdárného vývoje dítka.

Čekáte na to plus minus rok, a když vaše ratolest učiní první samostatný krok, máte pocit, že tohle je vrchol vašeho života. Ale není! Vaše dítě bude totiž následujících několik měsíců svou nově nabytou schopnost zdokonalovat (vrávorat, potácet se a padat v blízkosti všech rohů a ostrých hran). A vy ve snaze zachránit mu život budete poletovat za ním.

Jasně, jásali jste i nad jeho žvatláním, ale když z jeho úst poprvé vyjde reálné slovo, ocitnete se v ráji. Ta euforie vás ještě nějaký čas neopustí, někdy mezi druhými a třetími narozeninami budete se slzou v oku vzpomínat na to neškodné miminkovské „bababa“. Vaše dítě totiž zavře pusu jen ve spánku.

Ať už tomu předcházely probdělé noci, teploty a permanentní pláč nebo se vašemu dítku první zoubek vyklubal bez nepříjemných vedlejších projevů, radujete se. Vždyť ten úsměv s jedním zoubkem je tak roztomilý! Samozřejmě vynahradí následující roky věčného boje o to, aby se dítě před spaním nejen vyčuralo, ale také si vyčistilo zuby.

Je to velký den! Když vaše dítko poprvé vyrazí do školky, je to jeho první krůček k alespoň částečné samostatnosti. A pro vás je to první krůček k alespoň částečné svobodě. Konečně si můžete dojít na záchod a nikdo vám nebuší na dveře! Čert vem, že se ve školce kromě trochy samostatnosti naučí i pár sprosťáren a od spolužáků okouká přesně to, co nechcete. Berte to jako daň za trchu klidu a svobody.

Začíná to někdy v mateřince. Dítě si začne nacházet kamarády, sdružovat se a plánovat si dětské „mejdany“. A přijde den, kdy ho poprvé vyšlete s batůžkem ke spolužákovi, u kterého přespí. Je to skvělé, máte večer pro sebe. Ale pozor, tohle je výměnný obchod! Takže za každý volný večer zaplatíte večerem, kdy budete mít na triku nejen své dítě, ale i pár cizích.

Je to ještě větší sláva než první den ve školce. Nezdržujte se ale slzami dojetí, raději si začněte opakovat látku prvního stupně. Nechcete přece být při psaní domácích úkolů za blbce!

I tenhle okamžik přijde. Vaše dítě začne chodit ven samo. Nejdřív bude na kole s kamarády kroužit jen kolem domu, takže ho snadno uvidíte z okna. Budete pyšní, jak je samostatné a šikovné. Jeho rádius se ale začne zvětšovat. Je to krapet o nervy, když nemáte přehled o tom, co přesně dělá, a nezbývá vám než mu důvěřovat. Ale časem otupíte.

Tohle je dost podobné předešlému bodu. Dobrá je na tom ale jedna věc. Poté, co si v hlavě přehrajete všechny katastrofické scénáře toho, co by se mohlo dítěti doma stát (spadne ze schodů, najde sirky, zapomene vypnout vodu, bude se věšet na záclony a zřítí se i s garnýží), vám po návratu ten čurbes, který tam udělalo, přijde jako naprostá pohoda. Vlastně vás ten úklid bude těšit.

Pokud doma nemáte místo dítěte prvoka, je v podstatě jisté, že na konci první třídy přinese krásné vysvědčení. Užijte si ten pocit vítězství a úspěchu (jeho i váš). Možná to ještě pár let vydrží, ale každopádně dřív nebo později přijde chvíle, kdy den vysvědčení nebude tak radostný.

Určitě nikdy nezapomenete jméno holčičky či chlapečka, do něhož se vaše ratolest poprvé zamilovala a poprvé si nechtěla vzít za ženu vás či za muže tatínka. A budete na tenhle den s dojetím vzpomínat i po pár letech, až se vaše -náctileté dítě opět zamiluje. Už ale bohužel ne platonicky!

A na jaký okamžik vzpomínáte vy?