Článek
1. Pravidlo řazení pracovišť
Zleva doprava se skládá spíž, chladnička, dále mycí centrum – tedy dřez a myčka – následuje pracovní deska a varné centrum – sporák, nebo varná deska a trouba. Toto pravidlo platí pro praváky, leváci to mají naopak. Pokud jednotlivá pracoviště „přehodíme“, budeme to mít přes ruku a vaření se stane komplikovanějším.
2. Pozor na ostrůvky!
Ostrůvkové řešení kuchyně je sice designéry a architekty oblíbené, ale ne moc praktické. Stačí si představit situaci, kdy máme v ostrůvku varnou desku a začne nám přetékat hrnec s těstovinami nebo polévkou, který potřebujeme rychle přenést do dřezu. U ostrůvku nám voda poteče na podlahu a budeme muset jít pro kbelík a místo vytřít. U klasického řešení bude mokrá jen pracovní deska, kterou za pár vteřin setřeme hadříkem na nádobí. Přesto si můžeme ostrůvek v kuchyni dopřát – je ideální jako další pracovní plocha.
3. Pracovní plocha je třeba. A velká
Pracovní a odkládací plochy není nikdy dost – měly bychom počítat, že na vaření potřebujeme minimálně plochu dlouhou 120 cm.
4. Sporák do rohu nepatří
Kromě hlavní pracovní plochy potřebujeme v kuchyni ještě odkládací plochu, a to hlavně kolem varné desky a také dřezu. Uvádí se, že u varné desky by mělo zůstat po každé straně volných minimálně 30 cm. Stačí to, abychom sem odstavily hrnec, položily měchačku a podobně. Sporák v rohu, jak to bývá v některých panelákových kuchyních, je opravdu špatně!
5. Správně skládejte věci
Vypadá to logicky, ale stojí za to si zkontrolovat, jak a kde máme vyskládané nádobí, potraviny, jídelní servis. Málokdo dodržuje pravidlo, že hrnce patří do zásuvek pod varnou desku, prkýnka a nože pod pracovní plochu. Pokud budeme mít hrnce pod dřezem, mnohem více se naběháme!
6. Zásuvky jsou lepší než skříňky
Obyčejné skřínky jsou sice klasikou a stojí méně než zásuvky, ty jsou ale mnohem praktičtější. Zvlášť takové, co vyjíždějí zcela. Každý ví, kolik času to zabere, když potřebujeme vyndat třeba mixér, který máme zasunutý ve spodní poličce zcela vzadu. Nejdřív musejí ven věci umístěné před ním, pak vytáhneme přístroj a věci tam naskládáme nazpátek. A po práci nás čeká to samé. U zásuvek tohle odpadá.
Foto: KORYNAPracovní plocha a stůl musejí mít každý jinou výšku7. Pozor na velké potravinové skříně
Výsuvná potravinová skříň, kde jsou košíky přístupné z obou stran, nabízí mnohem lepší přehled než klasická policová skříň. Ale… Jdeme-li ráno pro jednu zavařeninu k snídani, vysouváme metrákovou skříň, tolik opravdu plná váží. Proto praktičtější variantou potravinových skříní se stávají klasické skříně s plnovýsuvnými drátěnými košíky. Když jdete pro zavařeninu, otevřete dvířka a vytáhnete pouze jeden koš vážící pár kilogramů.
8. Úchytky jsou na obtíž
Kolem úchytek se drží nejvíc špíny, proto když je na lince nemáme, úklid je mnohem jednodušší. Ale bezúchytkové otevírání a zavírání má i další výhodu. Otevírat je můžeme i tehdy, když máme plné ruce. Stačí se jich jen lehce dotknout na libovolném místě čelních dveří rukou nebo třeba kolenem a ony se samy otevřou.
9. Pozor na výšky!
Vypadá to jako ideální řešení pro malé kuchyně. Pod část pracovní desky jednoduše nedáme skříňky a ona bude sloužit jak k přípravě jídel tak jako jídelní stůl. Jenže pozor, každé toto místo má jinou výšku – pro stůl se doporučuje 70 až 75 cm a pro pracovní plochu 85 až 90 cm.
10. Digestoř do kuchyně patří
Digestoř mnozí považují za tak trochu zbytečný spotřebič a používají ho spíš ke svícení než čištění vzduchu. Zapínat bychom odsavač měly nejen tehdy, když vaříme aromatické jídlo, ale vždycky. Ze vzduchu neodstraňuje jen pachy, ale také vlhkost. A vlhký vzduch v kuchyni je prvním předpokladem pro tvorbu plísní.
Na první pohled jednoduchá pravidla, že? Ale ještě si myslíte, že je vaše kuchyň bez chyby?
